|
|
Aspekt ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem
VENUŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá zkoumáním aspektu ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem (VNP) ve francouzském jazyce. Tento typ analytického predikátu (např. faire du doublage, faire une découverte, donner un conseil) je spojením predikativního jména a kategoriálního slovesa a definuje se redukčním testem a koreferencí argumentů. Z aspektového hlediska je zásadní, že jeho sémantickým jádrem je nominální složka, od které se také odvíjí výchozí aspektová analýza. Celková aspektová intepretace se zjišťuje z věty a je výsledkem všech aspektově relevantních prvků (aspektová skladba). Aspekt sám je trojsložkový a zahrnuje lexikální aspekt (stavy, procesy, události), gramatický aspekt (perfektiva a imperfektiva) a povahu slovesného děje (kvantita, kvalita a fáze děje). Cílem práce je objasnit, jaké jsou aspektové možnosti predikativního jména a dále ověřit, zda a jak se ve VNP projevuje sekundární telicizace a co je pro ni rozhodující: příslušnost k sémantickému vzorci (vznik, zánik, pohyb do cílové destinace), komplement predikativního jména (jeho kvantizace, kumulativnost), počitatelnost a determinace predikativního jména. Ukazuje se, že výraznou aspektovou roli má počitatelnost či přesněji číslo i konkrétní determinant predikativního jména. Jeho interpretace výrazně ovlivňuje lexikálně-aspektové i povahodějové klasifikování (faire un saut - sauter une fois, faire un emballage - emballer un cadeau, *emballer une fois). Analýza vychází z lexikogramatických tabulek a z autentických příkladů z korpusů (InterCorp 2018, FrWac, araneum) a opírá se o kompetence rodilých mluvčí, kteří testovali slučitelnost různých kombinací a komentovali některé interpretace.\\
|
|
|
Analýza profilů chování iterativních sloves v latině
Hrach, Petr ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Tato práce se zabývá skupinou iterativních sloves v latině, tedy skupinou formálně značenou iterativním sufixem -t. Zabývá se otázkou, jaký byl vlastně význam iterativního sufixu -t v klasické latině, protože v literatuře se uvádí, že v některých případech byl v klasické latině význam iterativních sloves stejný jako význam fundujícího sloves a existují iterativní slovesa, jejichž fundující slovesa nejsou vůbec doložena. Také do románských jazyků často přešla jen slovesa iterativní. Další otázkou, kterou se práce zabývá, je vztah iterativních sloves, jakožto skupiny vydělené na základě kategorie aktionsart podle české lingvistické tradice, a kategorií obecně označovaných jako aspekt (gramatický aspekt, lexikální aspekt). Zvolenou metodou jsou v tomto případě tzv. "profily chování", kvantitativní metoda založená na práci s korpusem. V našem případě je korpus omezený na vybraná prozaická díla období klasické latiny zhruba v rozsahu 1. stol. před n. l. až 1. stol. n. l. Analýza spočívá v první části v rozboru výskytů vybraných dvojic iterativní sloveso - fundující sloveso v uvedeném korpusu zejména se zaměřením na frekvenci výskytu, valenci a zařazení predikací sloves ke třídám slovesného děje založeným na Vendlerově klasifikaci, a to hlavně na základě vyhodnocení a/teličnosti dějů s přihlédnutím k...
|
|
|
Kontrastivní studium vyjadřování vidu v českých a německých narativních textech
Žáková, Radka ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kontrastivním studiem různých jazykových prostředků sloužících k vyjadřování aspektuálních významů v češtině a němčině. Nejprve představí aspektuální soustavy obou jazyků a ukáže tradiční přístupy k této problematice. Oba jazyky vyjadřují aspektuální významy odlišnými prostředky. Kontrastivní analýza bude založena na společném sémantickém rysu teličnosti, který tvoří ústřední sémantickou opozici v obou jazykových systémech. Analyzována bude úzká skupina českých a německých inkrementálních sloves. Pro inkrementální slovesa je charakteristický homomorfismus, tj. vztah mezi průběhem děje a manipulací objektu (jeho vznikem, zánikem, modifikací). V objektu inkrementálních sloves se nachází specifická sémantická role inkrementálního patientu. Cílem práce je představit a doložit na základě korpusového materiálu relevantní prostředky vyjadřující telickou interpretaci slovesa a aspektuální významy: sémantika slovesa, vztah predikátu a nominální fráze v inkrementálním patientu a vlastnost nominální fráze. Analýza se všímá také specifických prostředků obou jazyků. V češtině na teličnost působí kategorie slovesného vidu, v němčině kategorie gramatického členu a systém slovesných časů.
|
|
|
Teličnost a skalárnost deadjektivních sloves v češtině
Lehečková, Eva ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce) ; Filip, Hana (oponent) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi sémantikou adjektiv a deadjektivních sloves v češtině. Zaměřuje se na otázku, nakolik se škála vlastnosti vyjadřovaná adjektivy promítá do sémantiky deadjektivních sloves. Po úvodní kapitole vymezující téma práce druhá kapitola z širší perspektivy popisuje teoretický a metodologický kontext současné lingvistiky, a to z důvodu zasazení některých teoretických a metodologických postupů v práci do souvislostí lingvistického vývoje. Třetí kapitola se věnuje sémantice adjektiv a různým přístupům k jejich klasifikaci. Představuje skalární klasifikaci adjektiv, podle níž adjektiva vyjadřují uspořádanou škálu nějaké vlastnosti, a s oporou o empirický výzkum (dotazníkové šetření a korpusová sonda) ukazuje, že je možné skalární model využít i pro popis českých adjektiv. V tomto přístupu jsou skalární adjektiva pojímána jako jeden ze způsobů, jak v jazyce vyjadřovat měrové významy (a přisuzovat je objektům a individuím). V závěru třetí kapitoly podávám návrh klasifikace českých adjektiv a zobecňuji sémantiku prototypů adjektivních tříd formou vektorových konstrukcí používaných v konstrukční gramatice. Čtvrtá kapitola přesouvá pozornost k deadjektivním slovesům v češtině. Sleduje, zda a jakým způsobem fundující adjektivní škála ovlivňuje významové a morfosyntaktické rysy...
|
host ::
RSS.